Jako malá země má Česká republika přiměřeně velký chemický průmysl.
V roce 2018 země vyráběla chemické výrobky v hodnotě 19,67 miliard EUR a byla průmyslovým odvětvím, které zaměstnávalo téměř 130 000 lidí ve více než 1851 různých chemických společnostech. To je značný počet pro zemi o rozloze Jižní Karolíny, kde žije pouze 10,6 milionů lidí.
Současné postavení českého chemického průmyslu je založeno na jeho dlouhé a bohaté historii chemického výzkumu.
Český chemický průmysl - minulost
Například v druhé polovině 19. století předpokládal Bohuslav Brauner existenci izotopů a byl v úzké spolupráci s Dmitrijem Mendělejevem u vytvoření periodické tabulky, zatímco jeho studie minerálů vzácných zemin vedly k jeho předpovědi prvku promethium.
Jaroslav Heyrovský získal Nobelovu cenu v roce 1959 za práci v oblasti polarografie a elektroanalytické chemie a Otto Wichterle vynalezl měkké kontaktní čočky v 60. letech.
V 80. letech byl Antonín Holý klíčovým hráčem ve vývoji řady antivirotik, zejména těch, které jsou nejúčinnější proti HIV.
Český chemický průmysl - současnost
Dnes je země významným výrobcem široké škály chemických produktů, včetně: epoxidových pryskyřic, PVC, síranu amonného, hnojiv, umělého hedvábí, oxidu dusného, kaprolaktamu, čpavkové vody, komodit a speciálních aminů, nitrocelulózy, pigmentů, barviva, hydrátu sodného a kyseliny sírové.
Farmaceutický průmysl hraje v české ekonomice také významnou roli se značnou výrobní kapacitou a programy výzkumu a vývoje. Společnosti jako VUAB Pharma - výrobce generických léčiv a antifungálních a protizánětlivých aktivních farmaceutických přísad (API), stejně jako vývoj onkologických produktů. Nebo Synthon s.r.o. která vyrábí více než 30 různých API ve třech lokalitách v České republice a provádí výzkum jejich dalšího vývoje.
Dalším silným výrobním odvětvím v zemi je výroba plastových a pryžových výrobků. Jelikož je automobilový průmysl největším exportérem v zemi (Škoda je česká značka), je výroba pneumatik, hadic, klínových řemenů a dalších pryžových a plastových výrobků pro osobní a nákladní automobily klíčovou součástí českého chemického průmyslu.
Na rozdíl od mnoha jiných zemí, kde ve výrobě dominují hlavní chemičtí giganti (BASF, Bayer a Lanxess v Německu, DowDupont v Americe, GlaxoSmithKline a Ineos ve Velké Británii a AkzoNobel v Nizozemsku), v České republice neexistuje jediný významný výrobce chemikálií. Místo toho je chemický průmysl rozdělen na malé a střední podniky, které často úzce spolupracují v regionálních centrech.
To znamená, že Unipetrol, přestože má nyní polského vlastníka, sídlí převážně v Česku, zatímco Agrofert, společnost vlastněná českým premiérem Andrejem Babišem, má významné podíly v chemických látkách a hnojivech. V poslední době uvádí dobré zprávy, „skupina Agrofert loni silně odskočila a zisk se ztrojnásobil z 1,67 miliardy na 4,48 miliardy Kč.“
Český chemický průmysl má řadu strategických výhod, jako je vzdělaná pracovní síla, středoevropské umístění a jedinečná národní potrubní síť pro přepravu ropy, motorových paliv, ethylenu a ethylbenzenu.
Průmysl trpí relativně vysokými cenami zemního plynu, elektřiny a vody, závislostí na dovážených surovinách (zejména ropě a zemním plynu) a zátěží českou ale i evropskou legislativou. Obecně menší velikost společností jim nedovoluje vytvářet dostatečné úspory.
Je zřejmé, že český chemický průmysl má hodně dobrých předpokladů, ale také mnoho výzev, v neposlední řadě plnění cílů v oblasti změny klimatu a přechod od surovin z fosilních paliv k oběhovější ekonomice.
Co čeká dál na český chemický průmysl?
Chcete-li to zjistit, přečtěte si: Bližší pohled na český chemický průmysl - 2. část
Photo credit: ivabalk from Pixabay, Karsten W. Rohrbach from FreeImages, ivabalk from Pixabay, Marcin Jozwiak from Pexels, Marcin Jozwiak on Unsplash, Wikipedia, Anthony Beck from Pexels, ivabalk from Pixabay, & Ridwan Meah on Unsplash
