Pokračující konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou má dalekosáhlé důsledky pro globální potravinovou a energetickou bezpečnost. Zatímco krize vyústila v sankce proti Rusku a diskuse o alternativních zdrojích energie v Evropě, dopad na světovou ekonomiku, komoditní trhy a globální dodavatelské řetězce vzbuzuje obavy.
To nejhorší teprve přijde?
Strach ze stagflace se rýsuje, protože připomíná ekonomický propad z počátku 70. let, kdy ropa prudce překročila 100 dolarů za barel. Během toho jak trhy reagovaly na situaci, nezaměstnanost vzrostla, měkká měnová politika vytlačila index spotřebitelských cen v roce 1980 v USA na maximálních 13,5 %. To způsobilo pokles HDP ve Spojených státech o 4,7 %, v Evropě o 2,5 % a v Japonsku o 7 %.
Někteří ekonomové tvrdí, že růst cen ropy urychluje přechod od fosilních paliv k možnostem čisté energie, ale také podporuje větší investice do těžby fosilních paliv.
![](/content/images/2023/05/Is-the-War-in-Ukraine-just-Part-of-an-Economic-Polycrisis-PIC-B.jpg)
Jsou však kolísavé ceny ropy a válka na Ukrajině vlastně jen dvě části „polykrize“?
Myslí si to profesor Nouriel Roubini z New York University. V nedávném rozhovoru s průmyslovými analytiky poradenské společnosti McKinsey renomovaný ekonom nastínil, jak rusko-ukrajinská válka zvyšuje ceny surovin – zvyšuje šance na stagflaci. Jeho nedávná studie však poukazuje na řadu krizí, které se společně táhnou globální ekonomikou. Varování, že „ekonomické dilema dělá finanční krach nevyhnutelným“.
Mezi tyto krize patří:
1. Krize dodavatelského řetězce. Blokované porty a deglobalizace.
2. Dluhová krize. Historický nárůst dluhu za posledních 40 let – výše soukromého a veřejného dluhu jako podíl na globálním HDP v 70. letech 20. století byla nižší než 100 %. V roce 1999 to bylo 200 %. Loni to bylo 350 % HDP a ve vyspělých ekonomikách to bylo 420 % HDP a dál roste.
3. Změna klimatu. Ekonomické náklady na nepříznivé počasí a měnící se klimat.
4. Energetická krize. Země zastavují dodávky fosilních paliv, a přitom nevytváří dostatek obnovitelných zdrojů energie. To způsobuje tlak na náklady na energii.
5. Demografie. Stárnoucí populace, kterou nelze podpořit kvůli klesající porodnosti.
6. Vztahy mezi USA a Čínou. Obchodní války a velmocenské soutěže nejsou nikdy dobré pro globální ekonomiku.
7. Umělá inteligence. Jak si poradí ekonomiky, když umělá inteligence nahradí miliony dělnických profesí roboty a samořídícími vozidly, zatímco ChatGPT nahradí miliony kancelářských profesí?
8. Vládní měnová politika. Volné čerpání peněz, které podporuje inflaci.
9. Imigrační krize. Omezení migrace z jihu na sever, které by mohlo zpomalit inflaci mezd.
Roubini se také domnívá, že méně progresivní trend poškozuje globální ekonomiku.
„Geopolitika se stává něčím, co povede k deglobalizaci, protekcionismu, ekonomickému obchodu a finančním sankcím, balkanizaci globálních dodavatelských řetězců a fragmentaci globální ekonomiky,“ vysvětluje Roubini. "Geopolitika nyní vede k tomu, že lidé mluví o potřebě bezpečného obchodu a spravedlivého obchodu spíše než o volném obchodu, k potřebě reshoring výroby spíše než offshoring výroby, nebo friend-shoring výroby spíše než offshoring.“
![](/content/images/2023/05/Is-the-War-in-Ukraine-just-Part-of-an-Economic-Polycrisis-PIC-C.jpg)
Roubini, často známý jako ‚Dr Doom‘ pro své pesimistické předpovědi (to, čemu říká realistické), je jako zkušený ekonom pečlivě poslouchán. Proslavil se však díky svému úspěšnému předvídání kolapsu amerických hypoték a globální finanční krize v roce 2008.
Jeho chmurné vyhlídky na současnou ekonomickou dobu bohužel přetrvávají i dnes.
"Vidím, že ve vyspělých ekonomikách přichází stagflace," říká. „Inflace roste částečně proto, že během COVID docházelo ke špatným politikám, příliš volnému monetárnímu, fiskálnímu a úvěrovému uvolňování. Ale částečně proto, že došlo k těmto negativním nabídkovým šokům, jako je dopad COVID na produkci zboží, služeb, nabídku pracovních sil a dodavatelské řetězce, ruská invaze na Ukrajinu, politika Číny s nulovým COVID. A tato kombinace uvolněné fiskální, monetární a úvěrové politiky a negativního nabídkového šoku, která snížila růst a zvýšila inflaci, je stagflační.“
![](/content/images/2023/05/Is-the-War-in-Ukraine-just-Part-of-an-Economic-Polycrisis-PIC-D.jpg)
Investoři již kalibrují svá portfolia na očekávané období vysoké inflace a slabšího růstu. Washington by si přál, aby OPEC+ pumpoval více ropy, aby pomohl snížit ceny, ale aliance producentů a jejich spojenci v čele s Ruskem stále nejsou ochotni ustoupit od snížení produkce, které zavedli v roce 2020, aby zvýšili ceny poté, co pandemie koronaviru způsobila bezprecedentní pokles celosvětové poptávky.
Napětí se nebude omezovat pouze na dodávky paliva a existuje obava, že pokud se konflikt na Ukrajině prodlouží, vykrvácí globální ekonomiku. To již vyvolalo obrovský nárůst cen na globálních komoditních trzích kvůli obavám z přerušení nabídky.
Rusko i Ukrajina jsou hlavními zdroji surovin pro mnoho průmyslových odvětví, které nelze přesunout k alternativním zdrojům.
![](/content/images/2023/05/Is-the-War-in-Ukraine-just-Part-of-an-Economic-Polycrisis-PIC-E.jpg)
Oxford Economics předpovídá temnou budoucnost globální ekonomiky, pokud boje na Ukrajině potrvají až do roku 2023, přičemž dopad na ruský HDP bude vážný, protože se může v roce 2022 snížit o 3,1 % a růst HDP eurozóny zpomalí na 2,2 %.
Pokračující konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou má daleko jdoucí důsledky pro globální ekonomiku, energetiku a potravinové řetězce. Velká závislost světa na energetických zdrojích a dopad na trhy se surovinami vyvolaly obavy z možnosti stagflace.
Svět je nyní propojenější než kdy jindy, a zatímco Ukrajina hoří, všichni cítí horko.
Zdroj foto: Pavel Neznanov on Unsplash, Gerd Altmann from Pixabay, Altmann, Egonetix_xyz