Když ruská armáda obklíčila Kyjev v prvních dnech války, život Ukrajinců byl pozastaven, protože začal smrtící boj za nezávislost.
Zamrzl i podnikatelský život, protože obchody se vyprázdnily a dodavatelské řetězce se zhroutily.
V této době se stalo také to, že podniky získaly nový význam. Jak vzpomíná Oleksiy Panasenko, náměstek generálního ředitele pro operace v oblíbeném řetězci supermarketů: „V únoru a březnu se naše obchody staly více než jen místem pro nákup potravin: byly místem setkávání, komunikace; takzvané ostrovy stability“.
Po více než roce od těchto nejistých časů se situace ve velké části země stabilizovala. Jak se však ekonomika vyrovnává se situací a mohou podniky přežít?
Zatímco nejnovější údaje ukázaly, že ukrajinská ekonomika se v roce 2022 propadla o třetinu, volný pád od těch prvních dnů se zastavil. To znamená, že podle Evropské obchodní asociace (skupina více než 1 000 podniků se sídlem v zemi) 47 % členů plně obnovilo provoz, zatímco dalších 50 % stále běží s určitými omezeními.
Problémy přetrvávají, protože ruské raketové útoky nadále zabíjejí pracovníky, poškozují obchody a omezují dodávky elektřiny.
Největší ukrajinská ocelárna, ArcelorMittal Kryvyi Rih, tvrdí, že výkon je pouze na asi 25 % předválečné úrovně – z velké části kvůli výpadkům elektřiny. Méně energeticky náročné podniky to však zvládají lépe.
„Vidíme, že se malé a střední podniky poměrně rychle přizpůsobují nedostatku energie nákupem generátorů, baterií a dalšího vybavení,“ poznamenává Olena Bilan, hlavní ekonomka investičního domu Dragon Capital.
Přežití je dobré znamení, ale poškození infrastruktury, přerušené dodávky elektřiny a ztráta pracovní síly poškozují celkovou produktivitu, přičemž nedávný průzkum agentury Reuters mezi sedmi ekonomy předpovídá 5% pokles HDP. Ekonomické prognózy se však hodně liší kvůli velmi nestabilní válečné situaci.
Ukrajinská centrální banka je optimistická a předpovídá, že HDP letos skutečně poroste o 0,3 %, zatímco ministerstvo hospodářství dokonce předpovídá růst o 3,2 %.
„Pokud tato situace přetrvá,“ řekl Bilan, „propad HDP v roce 2023 nebude tak výrazný, jak očekáváme. Ale naše předpověď také počítá s koncem horké fáze války na konci třetího čtvrtletí roku 2023.
Náklady na válku jsou obrovské, ale poskytují národní ekonomice určitý příjem. V roce 2022 Ukrajina utratila více než 40 miliard dolarů na vojenskou techniku, zásoby a mzdy armády – což je úroveň výdajů, která podle ministra financí Serhije Marčenka zvyšuje vládní dluh o 3 až 3,5 miliardy dolarů měsíčně.
Je to úroveň výdajů, která je neudržitelná, ale stále jsou to peníze, které podnikům pomáhají udržet úroveň prodeje a ekonomické aktivity.
Dalším přínosem pro ekonomiku byla dohoda o vývozu obilí zprostředkovaná OSN, která znovu otevřela vývoz z Oděsy. To bylo nezbytné k tomu, aby se zabránilo nedostatku potravin v mnoha rozvojových zemích, a také k zajištění tolik potřebného zahraničního příjmu pro Kyjev. Před válkou zemědělství představovalo 12 % ukrajinského HDP a masivních 40 % celkového exportu.
Zatímco návrat k exportu zachránil ukrajinské farmáře před bankrotem, export obilí meziročně klesl o 29 %.
Nejvíce zasažená byla větší zpracovatelská odvětví, zejména ocelářský sektor, který byl před Ruskou invazí 14. největším producentem na světě.
Dnes jsou dva přední výrobci oceli v zemi, Azovstal a MMK Illicha, oficiálně v úpadku a ocelárna v Mariupolu je v troskách.
„Výpadky pro společnosti, jako jsme my, jsou velkým problémem,“ říká Mauro Longobardo, generální ředitel ArcelorMittal Kryvyi Rih, jedné ze zbývajících ocelářských společností.
Zatímco dovoz energie ze Slovenska ponechal většinu světel rozsvícenou, náklady jsou mnohem vyšší. Další dopady na podnikání přinášejí skutečné následky války – tři ruské rakety v prosinci zasáhly sklad, byl zabit dělník a ukázalo se, že znovu dobyté těžební zařízení bylo poseto nášlapnými minami. Škody na strojích a logistických systémech také zatěžují společnost, která dříve vyvážela 80 % své produkce.
To málo, co lze dnes prodat v zámoří, se musí přepravovat přes Polsko, protože černomořské přístavy jsou blokovány.
Pokud má Ukrajina obnovit svou předválečnou ekonomickou sílu, bude to vyžadovat velké zahraniční investice. Základy silnic, mostů, škol a nemocnic mohou být zaplaceny půjčkami a podporou od USA, EU a dalších členů G7, avšak skutečné oživení bude vyžadovat dlouhodobé soukromé investice do průmyslu.
Aby toho Ukrajina dosáhla, bude muset změnit svůj obraz a historii zkorumpovaného bývalého sovětského satelitu. V roce 2021 byla země druhá nejhorší v Evropě podle indexu vnímání korupce organizace Transparency International. Hůře dopadlo jen Rusko.
Ale s novým politickým vedením, „čistým listem“, a podporou EU pro řešení korupce jako překážky na cestě ke členství, roste naděje, že sovětské cesty mohou být ponechány v minulosti.
„Stále musíme řešit všechny ty problémy (transparentnost a korupci), na které jsme neměli čas před válkou“ říká Vitaly Vavrishchuk, vedoucí výzkumu investičního domu ICU. Pokud se to podaří, pak věří, že „účast na poválečné rekonstrukci by mohla být pro investory atraktivní.“
Život na Ukrajině pokračuje a podniky se vyrovnávají s každodenními výzvami válečného řežimu. Ale to všechno něco stojí.
Kyjevská ekonomická škola odhadla, že k prosinci 2022 celkové škody na infrastruktuře stály 138 miliard dolarů. Je to číslo, které stále stoupá, a nikdo si není jistý, jak bude splacen.
Možná účet pokryjí válečné reparace z Ruska (pokud jim nějaké peníze zbydou). Nebo Rusko vyhraje a finanční prostředky na obnovu budou pocházet z Moskvy.
Ekonomika se však zatím zadrhává, byznys stále funguje a sen o prosperující a mírové budoucnosti zůstává.
Zdroj foto: Tina Hartung on Unsplash, Darla Hueske, Oleksandr Brovko, Yasin hm, Adrianna Kaczmarek, WALK, & Oleksandr Brovko
